Kreační mechanika I: předlohy a manifestace

Co to je tvoření?


Kreační Mechanika je nauka o tom, jak Bůh tvoří své Stvoření. Je to jasná a logická věda, které
může každý aspoň trochu porozumět. Je to vlastně ID Fyzika (jemno-hmotná fyzika), která popisuje
zákony vzájemných vztahů a působení mezi Hmotou, Energií a Vědomím. Je to jenom trochu
rozšířená pozemská hrubo-hmotná fyzika, která se zabývá pouze hmotou a energií a to pouze na
naší nízké vibrační úrovni. Největší rozdíl je v tom, že se do toho zahrne také Vědomí. Je to fyzika
budoucnosti, která sem teprve přijde.


Funguje to jako člověk, když něco dělá. Vytvoří si svůj záměr, tedy tzv. PŘEDLOHU, pro to, co
chce udělat. Je to energetický obraz na úrovni vědomí: obsahuje stránku informační - mentální
(představa, vize, obraz, D3 mentální tělo) a stránku energetickou - emoční (silovou, volní, účinnou,
D2 emoční tělo). Vytvoří si postup, jak ten záměr realizovat: procedura (návod, recept,
technologický postup), kdy pomocí znalosti fyzikálních zákonů přeměňuje ten záměr do hmoty, aby
se uskutečnil, zrealizoval, aby se ZMANIFESTOVAL. Aby se promítl do jeho hologramu jako
percepčně (smyslově, prožitkově) hmatatelná realita.

 

Jak člověk tvoří?


Člověk pojme záměr postavit dům. Vytvoří si jeho vizi, jak má vypadat: obrázek v hlavě
(Manifestační Předloha 1º). Pak to nakreslí a má projekt: obrázek na papíře (Manifestační Předloha
2º). Pak použije stavební postupy a dům postaví (Manifestační Sekvence, proces manifestace). Dům
se skutečně fyzicky zmanifestuje v jeho Hologramu a je pro něj zcela reálný (Manifestovaná realita,
hmatatelná realita). Ten dům současně existuje na všech úrovních: v hlavě, na papíře, ve hmotě.
Cesta jeho realizace vede vibračně dolů: z vědomé vize (morfogenetické pole) až do hutné hmoty z
cihel (atomická úroveň). Těm před-hmotným obrázkům se říká Předlohy. Tomu hmotnému
výsledku se říká Manifestace či Realizace (uskutečnění) Předloh. Člověk je velice výkonný
Manifestační Stroj: dokáže přeměňovat své záměry na skutečnost. Když se narodí, je na nule, nemá
vůbec nic. Když odchází, tak za sebou zanechává obrovská díla (jak v dobrém, tak špatném, dle
kvality své volby). Kde se to vzalo? Inu, akorát přeměnil své vědomí na hmotu. A to samé dělá
Bůh, akorát v trochu větším měřítku.

 

Tvoření jako počítač

Je to jako s počítačem. Někdo pojme záměr vytvořit obrázek zajíce. V grafickém prostředí na
počítači si ho nakreslí, nebo si ho ve vyšším jazyce naprogramuje. Tyto tvůrčí programy (kreační
softvér) se přeloží do řady různých jiných kódových instrukcí na různých úrovních. Ty se pak
pošlou do tiskárny a ta je přemění na sadu barevných teček na papíře. A zajíc je na světě. Mezi
prvotní vizí jakožto stavem vědomí zajícova stvořitele a její konečnou hmotnou podobou je dlouhá
řada dílčích kroků: říká se jí Manifestační Sekvence (Manifestation Transduction Sequence,
vibračně transdukční posloupnost). Obsahuje celou vibrační hierarchii předloh, které na sebe
navazují a spolu komunikují, aby se záměr dostal z vědomí do hmoty. Tyto předlohy jsou ID
energetické konstrukty, struktury schopné vykonávat různé funkce.

 

Spojení Tvůrce a jeho díla

Manifestační Sekvence začíná u Tvůrce a končí u jeho finálního produktu. Představuje trvalé
energetické propojení a pouto mezi nimi. Tvůrce a jeho Dílo jsou navždy spolu. Každé dílo nese
energetický otisk svého Tvůrce, který obsahuje 2 věci: jeho adresu a jeho kvalitu. Jednak nese jeho
jedinečné Božské Rodné Číslo, podle kterého ho lze vždy dohledat. Druhak nese přesný záznam
jeho vibračního stavu, v němž své dílo uskutečnil: jeho nejniternější postoje, motivy, záměry,
emoce, které nelze skrýt a které z jeho díle neustále vyzařují a energeticky ho kódují. Hlídejme se
proto převelice, kdykoli tvoříme (což se děje neustále!), zejm. pokud se jedná o tvorbu s delší
dobou trvání, např. plození potomstva, zakládání říší, záměry soustavných meditací a modliteb,
utkvělé představy a přání. Ono se to totiž opravdu jednou může stát. Ve všem co stvoříme, je kus
nás samých, je nám to podobno, vlastně je to pouze výsledek našeho tvůrčího projevu, kdy navenek
manifestujeme část svého nitra a pak v tomto divadélku musíme žít. Není nic didaktičtějšího, než
mus žití ve mnou vytvořeném světě (co chystám ostatním si prožiju sám).


To vše se ukládá do tvůrcovy karmické banky, což jsou paměťové matrixy, které jsou součástí jeho
vlastní ID anatomie. To vše jednou uvidí jak rychlý film své autobiografie, až jeho vědomí
dostatečně expanduje. Bohužel to bývá až během Bardo procesu, kdy už je dost pozdě na nějakou
rychlou nápravnou akci, kterou umožňuje právě pobyt v těle a ve hmotě. Tím se to všechno časově
táhne a celá evoluce se velice zpomaluje. Zavedení inkarnačního mechanizmu je zcela nepřirozené
a jeho záměrem je zpomalit vývoj Lidstva, aby nemohlo dosáhnout vyšších vibračních úrovní a tím
i sil, které jim odpovídají.


V jistém smyslu vše, co člověk vytvoří, se stává jeho součástí. Je zřejmé, že nikdo sám před sebou
neuteče. Všichni jsme spolu-tvůrci našeho společného Hologramu, ve kterém žijeme, na všech jeho
úrovních: osobní, partnerský, přátelský, kamarádský, pracovní, rodinný, rodový, národní, druhový
vše-lidský, planetární, galaktický, vesmírný, kosmický. Co uděláme, to budeme mít. Co neuděláme,
to mít nebudeme, protože se to naší vinou nemohlo stát. Tedy nezříkejme se zodpovědnosti za své
konání, ono to totiž nelze.

 

Podle Zákonů Kosmu je každá stvořená věc navždy a napořád přímo spojena se svým tvůrcem a je
jeho součástí a podobenstvím. Neboť Bůh je ten nejzazší Tvůrce všech existujících věcí, tak jsou
všechny věci jeho součástí a jsou s ním v trvalém propojení. Na toto spojení lze zapomenout, lze ho
odmítnout a ignorovat, lze ho zreverzovat, ale nelze ho zničit. Proto se říká, že Člověk je Bohu
podoben. Vše co se snaží dostat mezi Člověka a Boha je pochybené. Tam není místo, kam se dostat.

 

Důsledky existence Předloh

NIC se neděje nahodile. VŠE co pozorujeme je manifestací něčího záměru. V tomto fyzikálním
faktu spočívá síla učení o předlohách. Jak nahoře, tak dole. I když nevidíme energetické předlohy
(stav nahoře) a vnímáme pouze jejich manifestace (stav dole), tak z pozorování a pochopení toho,
co se fyzicky projeví v našem hologramu, můžeme velice přesně určit, kdo za tím stojí na vyšších
úrovních a čí záměry se tady realizují. Nic se neděje nahodile. Vše se děje zcela záměrně, tisíckrát
úmyslněji, než si kdo dokáže představit (i ten největší fantasta). Pokud se někde objeví nějaká věc,
tak je projevem svých předloh. Např. takový virus, neživý parazitický útvar, který napadá a zabíjí
buňky. Předtím je využije pro svou replikaci a přeprogramuje je pro své potřeby. Jak vůbec vznikl
tento genetický granát obalený bílkovinou? Odkud a jak se dostal do země či do vzduchu? Jak to
přišlo, že jeho bílkovina obsahuje přesné molekulární klíče k buněčné membráně, která buňku
chrání a jeho genom obsahuje klíče ke genetickému aparátu buňky, který překóduje? Věda říká, že
to všechno vzniklo jen tak 'náhodou'. Lidé tomu věří, protože to říká věda, jako externí autorita,
jako kontrolní dogma. Prostě někde v zemi, ve hroudě hlíny, se náhodou sešly atomy. Uhlík, vodík,
kyslík a dusík, maličké kousky mrtvé hmoty, která o existenci člověka a lidech na Zemi vůbec nic
neví. Pak do nich uhodil blesk a tím vznikl smrtící molekulární stroj, přesně kalibrovaný na
rozstřelení lidského imunitního systému, na vyvolání rakoviny, apod. Jak se ale ten vir o člověku
vůbec dozvěděl? Kdo mu předal ty přesné molekulární klíče k proniknutí do lidských buněk a
reverzi jejich genomu? Takhle vznikl v amerických laboratořích virus HIV a otestoval se na části
africké populace (nemoc AIDS). Byl rozšířen za pomoci Světové Zdravotnické Organizace (World
Health Organization - WHO), která je zdravotnickou obdobou Mezinárodního Měnového Fondu
(International Monetary Fund - IMF), který to samé dělá v oblasti finanční. Výsledky byly slibné,
takže je zařazen do arzenálu SVS. Stejně tak Ebola, Zika, atd. S tím souvisí jev zvaný Chemtrails.
Jedná se o tzv. chemické očkování atmosféry (chemical seeding). Do místních oblastí atmosféry v
cílových regionech se rozpráší směsi určitých chemických sloučenin, které mají schopnost aktivovat
daný virus, poté, co je tam zaveden.

Přihlášení